VYVOLÁVÁNÍ DUCHŮ

LEGENDY

   Vlkodlak (lykantrop, lykan, loup-garou) je člověk, který se za úplňku mění v křížence člověka a vlka. V této podobě nepozná ani nejlepšího přítele, pohání ho jenom hlad po lidském mase. Proměna je pro měnícího se jedince velmi bolestivá a probíhá v jakýchsi křečích. Koho vlkodlak kousne nebo škrábne, stane se také vlkodlakem. Je několik způsobů, jak se stát vlkodlakem: stačí v lese přeskočit spadlý strom, vyrýt do kmenu měděným nožem tři rýhy a u toho křičet vlkodlačí zaklínadlo. Další způsob je vypít vodu, která se nashromáždila v otisku vlčí tlapy. Existují také vlčí kůže nebo opasky z lidské kůže, které mohou člověka proměnit ve vlkodlaka. Dá se dokonce i připravit elixír z vlčích chlupů, oměje vlčího moru a tuku z nemluvněte, po jehož vypití se z člověka stane vlkodlak.

VZHLED

Výška něco přes dva metry, tělo osvalené, postava shrbená, prodloužené paže. Tělo je pokryté vlčími chlupy, uši špičaté, čenich je protáhlý (vlčí). V tlamě mají vlkodlaci buď ostré vlčí tesáky, nebo prodloužené špičáky na spodní čelisti. Mají také ostré dlouhé drápy a huňatý vlčí ocas. V lidské podobě se vlkodlak pozná tak, že mu obočí srůstá nad kořenem nosu, ukazováček má stejně dlouhý jako prostředníček, má mandlovité nehty a chlupaté dlaně.

SCHOPNOSTI

Velká síla a rychlost, svým vytím dokáže zahnat ostatní zvířata. Vlkodlaci také žijí daleko déle než normální lidé a jejich srst je neprůstřelná. Umí se pohybovat jen po zadních ale i po všech čtyřech. V lidské podobě má vlkodlak tak tvrdé zuby, že může klidně překousnout železnou tyč a tak tvrdé nehty, že je může zaseknout do stěny a šplhat. Také cítí lidskou krev na velkou vzdálenost, má lepší zrak a sluch a je fyzicky zdatnější než normální lidé. Před vlkodlakem v lidské podobě utíkají všechna zvířata.

SLABINY

Vlkodlak se popálí o všechno, co je ze stříbra. Účinný způsob jak zabít vlkodlaka je zastřelit ho stříbrnou kulkou, která prostřelí i jeho jinak neprůstřelný kožich. Smrtelné je pro vlkodlaka i zatmění měsíce. Někdy ho k zastavení jeho běsnění stačí oslovit jeho vlastním jménem.

SKUTEČNOST

BESTIE Z GÉVAUDANU

Byla to obrovská vlku podobná šelma s rudohnědou srstí a černým pruhem na zádech, velká asi jako tele. Někteří ji prý viděli chodit jenom po zadních. Její první oběť byla čtrnáctiletá dívka, která v létě roku 1764 pásla u lesa ovce. Bestie se najednou vyřítila z lesa, ovcí si ani nevšimla a zaútočila na onu dívku. Bestie roztrhala ještě několik dalších lidí. Poté tehdejší francouzský král vyslal své lovce, aby bestii zabili. To se údajně povedlo v říjnu 1764. Roku 1765 se však útoky opakovaly. Bestie byla definitivně zabita roku 1767.

LYKANTROPIE

Je to vzácná duševní porucha, která způsobuje, že se člověk považuje za vlka (v překladu znamená „vlčí šílenství“). Takto nemocní lidé pak zakládají „vlčí smečky“ (Francie, 1521 – tři mladíci prohlašují, že jsou vlčí smečka), napadají druhé lidi (1598 – muž byl chycen na místě činu vraždy polonahý a porostlý srstí), spí na hřbitovech a vyjí na měsíc (1975 – sedmatřicetiletý muž je vyšetřován lékaři, ti potvrzují, že jeho mozek vykazuje tyto poruchy jenom za úplňku). Tato porucha může být vyvolána stresem, hladověním, nevyspalostí. Nemocní mají zpočátku pocit, že na ně přichází nějaká nemoc. Vysychá jim v hrdle a mají nesnesitelnou žízeň. Mají pocit, že je oblečení tísní a škrtí a zuřivě je ze sebe strhávají. Oči jim slzí a pálí, ruce se kroutí v křečích.

VAMP
Vamp je psychická nemoc, která se projevuje silným vlivem úplňku na chování člověka. Lidé postižení vampem trpí nespavostí, zvýšenou agresivitou, náladovostí, psychickou labilitou a zvýšenými tendencemi ke kriminálním činnostem. Vamp je často spojován s lykantropií nebo s náměsíčností, kdy člověk přitahován úplňkem chodí ve spaní a neví o tom.

HYPERTRICHOSIS UNIVERSALIS (HYPERTRICHÓZA)

Toto je porucha růstu ochlupení (v překladu „chlupy všude“), kdy člověku rostou chlupy po celém těle včetně obličeje.

WERWOLFOVÉ

Toto je příběh nejmenovaného člena partyzánské jednotky, která po osvobození ČR zajišťovala v pohraničí pořádkovou službu. Werwolfové bylo hnutí fanatických mstitelů, podle některých nakažených lykantropií, kteří si myli ruce v krvi obětí a pomazávali si jí tváře. Jednotka těchto partyzánů měla jednou na podzim 1945 zkontrolovat danou oblast na Šumavě. Projížděli lesem ve vojenském džípu, když zahlédli v údolí kouř. Když dorazili na místo, spatřili hořící stodolu a obytný dům. U zdi ležela těla ženy a tří dětí, jejichž krví bylo na zdi kostrbatým písmem napsáno: WERWOLF. Muže našli opodál střeleného do zátylku. Do zad mu někdo vyřezal nožem starogermánskou runu. Ta měla spojitost se starogermánským náboženstvím, ve kterém uctívali vlky.

VLČÍ ADOPCE

Některé vlčice, které přijdou o mládě, ukradnou z blízké vesnice lidské dítě, odnesou ho do své nory a vychovávají je jako vlče. Tyto případy jsou doložené důkazy a vědecky zkoumané – jedinci vychovaní vlky jedí pouze syrové maso, vodu pijí jazykem, pohybují se po čtyřech, mají bystřejší sluch a čich a se svojí smečkou se dorozumívají kňučením a štěkotem. Tito jedinci již nemají šanci vrátit se k lidem – nechápou abstraktní pojmy a jen stěží se naučí pár slov. Zakladatele Říma – bratry Romula a Rema našel pastýř taktéž ve vlčím doupěti. Vlci jsou jediná zvířata, která mají tendence k této „adopci“.