VYVOLÁVÁNÍ DUCHŮ

   Anneliese Michel (1952 – 1976) byla křesťansky založená bavorská studentka z Německa, která se v letech 1973 - 1976 podrobila exorcismu (vymítání ďábla). Začalo to tím, že ve škole dostala záchvat. Ten se opakoval i v noci, kdy si Anneliese v křečích prokousla jazyk a uvedla, že cítila jakousi cizí sílu, která jakoby ji vtiskovala do postele. Lékaři si mysleli, že jde o nějaký druh epilepsie, ač veškerá vyšetření skončila s negativními výsledky. Předepsali jí léky. Anneliese se začala chovat velmi podivně – skákala z postele na zem na kolena dokud je neměla rozedřené do krve, trpěla záchvaty vzteku a hyperaktivity, drápala prsty zeď až jí upadaly nehty a rozedřela si prsty do krve, dávala hlavu do záchodové mísy, stěžovala si na návaly horka,  nedokázala se podívat na obraz Krista ani vstoupit do kaple a napadala kněze - slovně i fyzicky, vydávala ze sebe podivné skřeky, odmítala jíst normální jídlo, konzumovala pavouky, šváby a mrtvá zvířata, zalízala pod stůl odkud nechtěla i několik hodin vylézt a štěkala, ve tři hodiny ráno se probouzela a cítila zápach spáleniny, který nikdo jiný necítil. Opakovaně dostávala záchvaty, a když se dostavily údajné halucinace halucinace (vídávala rozšklebenou tvář ďábla), rozhodli se její rodiče zavolat exorcisty, kteří provedli vymítání. Při vymítání začala Anneliese mluvit mrtvými jazyky (Hebrejština, Aramejština, Latina apod.) a vyjmenovávala jména démonů (její tělo měli obývat Kain, Jidáš, Nero, Hitler i Lucifer). Brzy nato zemřela na podvýživu (vážila necelých 30 kg). Církev stále vlastní na magnetofonu nahrávku z vymítání jako důkaz o existenci ďábla, lékaři si však myslí něco jiného. Lékaři tento případ označují za směsici epilepsie a defektu mozku doprovázeného halucinacemi. Podivné jazyky vysvětlují tím, že byla věřící, někde něco četla a pak to její mozek přehrál z podvědomí. Souvislost s ďáblem prý mohla být jen náhoda. Podle této skutečnosti byl natočen film Vymítání Emily Roseové (V moci ďábla).